Jako velký hudbofil se vcelku často setkávám s otázkou, jakouže hudbu mám nejradši. Na tuto otázku odpovídám vždy podle aktuálního rozpoložení – někdy konkrétně, někdy obecně, někdy výmluvně, ale málokdy pravdivě.
Co že to mám nejradši za hudbu? Ne, není to ani rock, ani folk. Ani Radiohead, ani Coldplay a dokonce ani Beatles. Mám je všechny rád, ale přeci existuje jeden interpret, kterého mám radši. Nevydal sice žádnou desku a s tou tvorbou to má vůbec trochu na štíru, ale to hravě doženou jeho cover verze, ať už známých či neznámých skladeb.
Ti, co mě znají osobně už jistě tuší. Ano, je to můj táta. Ten, který mě naučil poslouchat a poznávat hudbu. Od malička mi hrával a zpíval před spaním, a i když jsem uměl sotva mluvit, tak mi ty tóny utkvěly v hlavě a když jsem je pak o několik let později slyšel v reprodukci nějakého rádia, tak mi byly víc než povědomé.
Všechny ty mně z dětství známé písničky mají ale v originále jednu chybu. Jsou horší, než v tátově podání. Neumím to vysvětlit a nejspíš se mnou nebudete souhlasit, ale po důkladném poslechu všech těch Nohaviců, Plíhalů, Rédlů, Lennonů, Voxů a Oldfieldů mi v jejich skladbách něco chybí, chybí mi v nich to, co do nich dává můj táta.
Nic proti zmíněným hudebníkům, moc rád je poslouchám, ale schválně až někdy budete mít cestu kolem, zastavte se na koncert mého táty. Nehraje často, nehraje pravidelně, ale hraje rád a až vám někdy dítě nebude chtít usnout, tak věřte, že Plíhalova Pohádka v podání Pavla Mooze ho uspí zaručeně.
Čas od času se setkávám s firmami, které dělají něco, obvykle nikterak neobvyklého naprosto úžasným způsobem a mnohdy tak vydělávají obrovské peníze. Tohle samozřejmě nedokáže každý, a firem, kterým se to povedlo, je velmi málo, a ještě méně z nich to dokázalo dělat delší dobu stejně úspěšně. Tři takové firmy/společnosti jsem vybral a seřadil je podle geniality jejich byznysu.
Apple Inc.
Apple je firma, kterou není třeba moc představovat (ostatně jako žádná z tohoto seznamu). Apple je známý tím, že ať vyrobí počítač, notebook, telefon nebo hudební přehrávač, tak je to bestseller a byť je mnohdy kvalita produktu pochybná a obvykle není bezkonkurenčně nejlepší, tak prodeje hovoří jinak. Fanoušci Apple Inc. jsou schopni stát několika denní fronty jen proto, aby dostali žhavou novinku jako první. Apple Inc. si za tento marketing rozhodně zaslouží obdiv.
Evian či Volvic
Jistě znáte značky balené vody Volvic a Evian, na těchto značkách mě vždy fascinovalo, že prodávají „obyčejnou“ vodu za několikanásobně vyšší cenu, než jiné značky (nevím, kolik stojí u nás, ale v Německu nebo Rakousku stojí půl litru vody Evian cca 3€ oproti 1€ za půl litru „Einfach Mineralwasser“). Jenže, jak známo, cenu určuje trh a kdyby si lidé vodu Evian za peníze, které stojí, nekupovali, tak tolik stát nebude. Netroufám si odhadnout, jak vysokou marži tyto firmy mají, ale tak si říkám, že to snad ani vědět nechci. Osobně doufám, že mají majitelé těchto firem z toho, co dělají dobré svědomí, a smekám před nimi.
Katolická církev
Katolickou církev zmiňuji proto, že se s ní setkávám nejčastěji, avšak s drobnými rozdíly to platí vesměs pro jakoukoliv církev. Ale zpět ke Katolické církvi – nic proti ní nemám a nedovolil bych si věřící lidi nějak odsuzovat, ale řekněte sami, znáte někoho, kdo dokáže na pouhé myšlence bez jediného hmotného podkladu, už více jak dva tisíce let vydělávat doslova nekřesťanské peníze (myslím, že slovo nekřesťanské je zde na místě)? Vskutku geniální byznys, nemyslíte?
Proti zmíněným společnostem nic nemám, ba naopak je obdivuji, protože jak už jsem několikrát řekl, dělají skvělý a promyšlený byznys, který jim očividně vynáší. Možná vás zajímá, co stojí za jejich úspěšností – to vám ale bohužel neřeknu, ne, že bych byl lakomý, ale nevím to. Je to logické, kdybych to věděl, tak to dělám stejně. Tomuhle se v byznyse říká „nou-hau“ a věřte, že všechny tyto společnosti mají své „nou-hau“ do detailu promyšlené a sedí si na něm. Dokonce se odvážím tvrdit, že ti, co „nou-hau“ oněch společností znají, by radši zemřeli, než by je prozradili. Podobných společností bude zřejmě více, ale mě zaujaly právě tyto. Co si o tom myslíte vy?
Ještě před půl rokem jsem byl zarytý slalomář, ale loni ke konci roku jsem měl možnost vyzkoušet si perfektní lyže na obří slalom a neodolal jsem. Původní záměr byl, mít oba páry lyží a střídat je podle terénu, podle počasí a podle nálady, ale teď mi začíná docházet, že delší oblouk a mnohem větší rychlost na „obřačkách“ mě baví víc než jízda na „slalomkách“. Rozdíl není úplně markantní a na slalom jsem rozhodně nezanevřel, jenom už vím, že rychlost mě baví víc.
Na nových lyžích (konkrétně Atomic RACE GS12) se mi taky líbí, že jsou hodně těžké a tvrdé (rozumějte těžší a tvrdší než mé druhé lyže – Atomic RACE SL9). A proč? Inu, proto, že na starší lyže jsem si již dokonale zvykl a přizpůsobil jim svou jízdu, zatímco na nové si stále zvykám a stále cítím, že lyže překračují mé schopnosti a já tak mám co zlepšovat.
O lyžování jsem už dlouho nepsal a tak jsem se chtěl podělit o mé pocity ze zmíněné změny. Kdyby vás třeba zajímalo, proč o tom píšu právě teď, tak je to proto, že jsem dnes zažil perfektní sex se sjezdovkou a dokonce ne jednou. Už třetí den si totiž užívám desítky kilometrů skvěle upraveného sněhu v kombinaci s krásným počasím. Myslím si, že ať jsi lyžař nebo sáňkař, tak z tohohle se uděláš:
BTW: tohle je první dovolená, kdy s sebou mám vědomě pouze mobil v roli foťáku a vyhovuje mi to 
Původně jsem si říkal, že můj poznatek pouze odtweetuju a bude, ale přišlo mi kdoví proč takové nepoctivé a tak se, chca nechca, vyklubalo tohleto. Teď už však k věci.
Dnes okolo osmé hodiny večerní si mne předvolala rodinná rada, aby mi sdělila, že mě v poslední době skoro vůbec nevidí. Smutné je na tom to, že spolu bydlíme a tak bychom se logicky vidívat měli. Vzal jsem toto sdělení na vědomí a odcestoval zase zpět k sobě – proč odcestoval? Inu když letíte do Ameriky (Austrálie, Afriky, Asie,… vyberte si, co je vám bližší), tak cestujete, ne? No, a protože při takovém cestování obvykle překročíte jedno či více časových pásem, tak je logické, proč označuji můj přesun z přízemí do podkroví, právě jako cestování. Ano, skutečně překračuji časové pásmo. Dřív jsem si toho nevšiml, ale je to tak. Vyplynulo to z toho, že jsem šel před chvílí (cca 22:00) dolů, něco našim říct a oni tvrdě spali. Jenže když jde máma něco říct mě (cca 10:00), tak zase spím já. To vysvětluje právě onen přechod mezi časovými pásmy.
Pravda, zatím jsem nevypozoroval, kolika hodinový časový posun v útrobách našeho domu probíhá, ale to jistě časem přijde.
Dnes se mi kamarád doslova rozplýval při líčení svého zážitku – osahal si iMac. Znám ten pocit. Nepamatuji si přesně, kdy jsem se poprvé dostal do styku s Apple produkty, ale už to bude pár let, pamatuji si však, jaké to bylo. Bylo to stejné jako podruhé, potřetí, počtvrté i po stojedenácté. Apple je sexy! To ví každý.
Bavili jsme se dál a já začal rozvíjet teorie o tom, že store manageři Apple obchodů dost riskují, když ty hliníkové nádhery jen tak vystavují na obdiv a nepostaví vedle nich ani balení papírových ubrousků. Jenže pak mi to došlo. To balení ubrousků tam nestaví záměrně. Hlavní zisk Apple totiž vůbec netvoří prodej všech těch „mek“ a „áj“ produktů. Apple schválně vyrábí extrémně přitažlivé produkty, které pak vystavuje v extrémně příjemném prostředí. No a řekněte sami, procházka stánkem Apple je pro spoustu lidí větší sexuální zážitek než zhlédnutí hodinového porna se Silvií Saint na obří HD LCD televizi. Toho si je Apple plně vědom a tak když si některý muž nepozorovaně (ať už samovolně nebo svépomocí) uleví, Apple to odchytí a výhodně prodá sítí spermabank, se kterými má podepsané velmi lukrativní smlouvy.
Tato teorie se dá dobře nasadit i na spoustu dalších faktů o Apple. Například, víte proč je jejich hlavní barva bílá? Nebo, co když jejich logo nakousnutého jablka vůbec neznačí nakousnuté jablko, ale Petriho misku a na ni dopadající kapku? Je toho hodně, stačí se zamyslet.
Rozhodně by to bylo pro Apple výhodný, jednoduchý a zajímavý byznys. Prodej „meků“ a „ájpodů“ by pak byl jen takový vedlejšák.
Komentáře