Wow, řekl jsem si po prvních tónech alba Fantasy Black Channel od kapely Late Of The Pier. Wow, řekl jsem si po skončení druhé písničky alba Fantasy Black Channel od kapely Late Of The Pier. Wow jsem řekl ještě několikrát během poslouchání alba Fantasy Black Channel od kapely Late Of The Pier. Takhle zajímavý indie jsem ještě neslyšel. Každá písnička mi připomíná něco jiného, ale pokaždé to má dávku originality. Je to dobrý, hodně dobrý, to je zatím vše, co o tom můžu bez výčitků říct. Jdu si to nahrát do iPodu a pustit znova. Vám doporučuji udělat to samé, stojí to za to.
Archive for the 'Hudba' Category
Page 2 of 6
Od úterka mám doma k testování nejnovější verzi iPodu Nano. Zítra ho jdu vrátit a tak jsem udělal pár fotek na závěr, takže kdo se nemůže dočkat celé recenze, má možnost alespoň trochu se vžít do mé kůže a představit si jaké asi bylo mít tuhle mršku doma. Neděste se barvy, tu jsem si nevybral i když nepopírám, že se mi nelíbí.
Poměrně často v diskuzích narážím na prosbu o porovnání sluchátek Creative EP-630 a Sennheiser CX300. Doma máme oba tyto modely, proto jsem se rozhodl pro malý test a sluchátka porovnal. Neměl jsem možnost sluchátka testovat na žádném zesilovači za desítky tisíc, ale to u sluchátek za 1200Kč myslím není potřeba. Jelikož se jedná o tzv. streetová sluchátka, tedy sluchátka pro použití venku, testoval jsem kvalitu reprodukce na Apple iPhone a v domácím prostředí na zvukové kartě Creative Sound Blaster X-Fi Xtreme. Na obou zařízeních hrálo několik skladeb pro otestování co možná největšího zvukového pásma, všechny skladby ve formátu MP3 a datovým tokem 320kbps.
Po detailním prozkoumání obou modelů jsem zjistil, že zcela jistě pocházejí ze stejné linky, jelikož se neliší ani v jediném milimetru. Rozdíl je pouze v kabelu, který je u Creative EP-630 o cca 10cm delší a v zakončení Jacku – u Sennheiser CX300 je do L a u Creative EP-630 klasický rovný. K oběma modelům dostanete celkem 3 sady gumových nástavců ve velikostech S, M, L a skromný návod. Žádná pouzdra nebo podobné věci, na které jste zvyklí z dražších modelů se tu nekonají.
Po stránce zpracování a designu jsou sluchátka natolik shodná, že nebýt na zadní straně „špuntu“ logo výrobce, tak nepoznáte rozdíl. Jestli pak i stejně hrají?
Reprodukční test jsem začal v nízkém frekvenčním pásu u Drum and Bassových tracků a pokračoval jsem přes rockové kytarovky až k vážné hudbě hrané na smyčcové nástroje.
U rockových a hip-hopových skladeb jsem byl velmi překvapen nad kvalitou Creative EP-630, která hrála srovnatelně se Sennheiser CX300 a já nepoznal sebemenší rozdíl. Rozdíl byl však znatelný u D’n’B setů, kde Sennheiser CX300 podávala mnohem čistější a příjemnější zvuk než Creative EP-630, která zněla dost ploše. U výšek byly opět Creative EP-630 malinko za Sennheiser CX300, ale rozdíl již nebyl tak markantní jako u hlubokých tónů.
Po cca hodině poslouchání už pro mne byl rozdíl znatelnější. Na obou modelech sluchátek jsem si poslechl poslední album Coldplay přímo z CD a musím říct, že reprodukce Sennheiser CX300 je o poznání živější a věrnější než u Creative EP-630.
Nevím co říct závěrem, každá sluchátka jsou pro někoho jiného. Já osobně bych asi Creative EP-630 dlouhodobě nepoužíval, ale pokud neopliváte MP3 přehrávačem valné kvality a hledáte jen náhradu za obyčejná plastová sluchátka, tak s tímto modelem nešlápnete vedle.
Dnes jsem si domů donesl malinkou bílou krabičku s šedým jablkem na povrchu. Uvnitř té krabičky se skrývalo malé modré miminko – přesněji iPod. Který? Přece ten nejmenší, iPod Shuffle (3. generace). Vlastně je to pro mě dost symbolická událost, protože je to základní produkt řady přehrávačů Apple iPod a zároveň vůbec můj první Apple produkt.
K výčtu funkcí iPodu Shuffle nemám jedinou výtku, Shuffle je přesně tím, čím je a na nic si nehraje. Má jednoduchý hliníkový design a minimum ovládacích prvků. Shuffle jsem si chtěl především vyzkoušet, protože mi přijde jako ideální přehrávač na pláž, do lesa nebo na sport. Na ostatní přehrávání mám stále Zune .
Nějak už nevím co víc napsat. iPod Shuffle se totiž moc popsat nedá, tak vám aspoň ukážu, jak vypadá ve srovnání s MS Zune 8GB.
iPod Shuffle vs. Microsoft Zune
iPod Shuffle
iPod Shuffle v synchronizační kolébce
iPod Shuffle - obsah balení
Před několika hodinami jsem se vrátil po 5ti dnech bez internetu zpátky domů. Zune i notebook jsem s sebou měl, takže o hudbu jsem ochuzen nebyl. To přišlo až doma, kde mě přepadla typická hudební krize. Měl jsem chuť něco poslouchat, ale nemohl jsem přijít na to co. Chvíli jsem se užíral tím zdrcujícím pocitem, až jsem na to přišel. Měl jsem chuť na opravdovou lahůdku tuzemské scény. Ne nic nového, ale přesto nadčasového. Ano ve dnech kdy Moimir Papalescu vydává se svým Magnetikem nové album Laudanum (které bohužel ještě nemám) jsem dostal chuť na singl Summer Deviation jeho dnes již rozpadlého projektu Moimir Papalescu & The Nihilists.
Otevřel jsem svou hudební sbírku, ale nikde nic. Nechápu to. Beru na vědomí, že je to velká ostuda. Další zastávka byla na YouTube, kde jsem sice pochodil, ale jak už to tak u YouTube bývá, dostal jsem jen mizernou kvalitu. Pokračoval jsem na různá warezácká doupata, ale nikde nic. Už v tom asi neumím hledat nebo nikdo z oněch míst nesdílí můj hudební vkus. Co dál? Zkusil jsem Bontonland. Fajn. Album mají skladem, ale termín dodání je za 4 dny. To je moc.
V tom jsem zahlédl světlo na konci tunelu. Sotva jsem lapal po dechu, ale zvládl jsem vyťukat do adresního řádku beatport.com. Heuréka. Celé album je zde okamžitě ke stažení. Stačilo zadat číslo kreditní karty a pár dalších údajů a je to! Vybral jsem si formát MP3 (320kbps) a track si během půl minuty stáhnul. Legálně a levně. Skvělý pocit.
… Let’s make the world blind!
Let’s make the Word dumb!
Refresh your mind, refresh your mind!…
Komentáře