Dnes chvíli před jedenáctou hodinou ranní se rozzvonil náš pevný telefon. Slyšel jsem z vedlejšího pokoje, jak to zvedl bratr a z jeho odpovědi – ano, já někoho zavolám – jsem usoudil, že volá operátorka kvůli nějakému průzkumu. Šel jsem tedy a vzal telefon, rozhovor probíhal přibližně takto:
- Já: Prosím? Martin Mooz.
- Operátorka: U telefonu firma XY s.r.o., přeji příjemný den. Mohu se vás bleskově zeptat na několik otázek do výzkumu na téma spánek a tělesné zdraví?
- Já: Hned v úvodu jste udělala 2 chyby – za prvé: příjemný den a za druhé: spánek – oboje jste mi totiž právě přerušila.
- Operátorka: Aha, nemáte tedy zájem zúčastnit se průzkumu?
- Já: Vypadám snad na to? Nashledanou.
Přijde mi na hlavu postavené volat někomu v pondělí dopoledne domů. Vždyť za normálních okolností je tou dobou každý v práci nebo ve škole, a pokud není, tak má nejspíš dovolenou, prázdniny nebo je nemocný a to rozhodně nejsou situace, během kterých by byl ochotný odpovídat na nějaký výzkum.
Aspoň já to tak vidím. Co si o tom myslíte Vy?











Komentáře