Noční souboj o čest

Byl jsem znásilněn! Ve 3 hodiny ráno ze soboty na neděli mě opíchala ze zadu. Ještě teď to bolí. Zajímá vás, jak se to stalo? No asi nějak takhle – někdy po jedné hodině ranní místního času jsem (jako skoro každý večer touhle dobou) uléhal do postele spolu s další epizodou aktuálně sledovaného seriálu. Těžko říct, kdy se dostala do mého pokoje, ale pravděpodobně chvíli po tom, co jsem usnul. Chvíli po třetí hodině jsem se vzbudil s nepopsatelným pocitem bolesti v zádech, nechápal jsem co se děje, nehorázně to bolelo. Když v tom jsem ji spatřil. Klidně si létala po pokoji a bzučela. Zaklel jsem něco ve smyslu dívky na jednu noc (ale podstatně sprostěji), otevřel okno, zavřel dveře a utekl do koupelny. Při pohledu do zrcadla jsem zjistil, že mám na zádech červenou skvrnu o průměru asi 3 centimetry. Byl jsem rozhořčen. Copak si tohle může dovolit? Vtrhne si bez zaklepání a bez předchozího upozornění mě píchá do zad. Zaklel jsem, napil se a pomalu se vydal zpět do pokoje. Mohl jsem si vzít zbraň, ale to mi přišlo dětinské, jestli jsme si to měli vyřídit, tak holýma rukama.

Vešel jsem do pokoje a odměřenými kroky se vydal k posteli, vosa nikde. Několikrát jsem se rozhlédl po pokoji, ale nikde nic. Bojí se, řekl jsem si – však taky má důvod. Rozhodil jsem peřinu, ale vosu tam nenašel. Inu pustil jsem si další epizodu seriálu a pokoušel se usnout. Před čtvrtou ranní už jsem skoro spal, když v tom jsem zavětřil nepřátelský pohyb v oblasti 51 – tedy asi 10 centimetrů před mým obličejem. Pomalu a nepozorovaně jsem rozevřel víčka a proti záři displeje notebooku jasně spatřil obrysy jejího ženského těla – byla urostlá, to se musí nechat. V tu chvíli jsem já byl lovec a ona kořist. Vyčkal jsem na svou chvíli, a jakmile dosedla na můj polštář, přehodil jsem přes ni peřinu a bil do ní hlava nehlava. Když jsem si dostatečně ulevil, opatrně jsem odkryl peřinu. Vylezla. Měla těžké rány po celém těle. Čekala na smrt – na vysvobození. Ale toho jsem jí nedopřál. Za křídla jsem ji vyprostil z místa incidentu a přesunul ji na noční stolek, kde jsem se kochal jejím pomalu přicházejícím skonáním.

S celým případem jsem ještě seznámil inspektora Průšu, který tou dobou pracoval na tajném projektu zániku lidstva za pomoci monome, ovládaného iPhonem. Pustil jsem si tu noc již třetí epizodu seriálu a se svítáním a pocitem vítězství se odebral ke spánku.

Dokumentární foto, pořízené několik okamžiků po smrti.